Finanční (ne)gramotnost

Když jsem se od svého kamaráda dozvěděl, že jeho kluk na základní škole má mezi řadou zbytečných předmětů jeden, který se týká finanční gramotnosti, zajásal jsem – Konečně!

„A co se v něm učí?,“ zeptal jsem se.

„No, trochu jsem prošel učebnici, a jsou tam hlavně takové věci, jak si správně vybrat půjčku, jak si spočítat úroky úvěru, jakou hypotéku zvolit pro stavbu domu, jak konsolidovat půjčky, co je třeba k žádosti o úvěr...“

Nestačil jsem se divit. Půjčky, půjčky, samé půjčky! To stejné se na nás valí z reklam, z televize a ti drzí bankovní poradci vám dokonce volají osobně. Každý týden odmítám asi pět nabídek kreditních karet, úvěrů, debetních kont apod.

Všem jde o jedno – Zadlužte se až po uši! Vždyť je to normální – no podívejte se kolem sebe, zadlužený je stát, Evropská unie, Amerika, vždyť dluží celý svět a když peníze dojdou, jednoduše se vytisknou další....

Komu vlastně dlužíme a proč? Jsou to bankéři, kteří řídí svět? Je to těch několik rodin, které tento svět ovládají?

Jisté je, že spadnout do dluhové pasti rovná se podepsat smlouvu s ďáblem. Jednou si pro vás přijde a běda, když mu nesplatíte vše i s krvavými úroky.

Proč se raději ve škole neučí naše děti, jak nezůstat nikomu nic dlužen, jak poctivě pracovat a vydělat na originálním podnikatelském nápadu, jak vyhrát výběrové řízení, jak správně řídit firmu a odměňovat její zaměstnance, jak vypěstovat a vyrobit dobré potraviny, které si lidé koupí raději než ty dovozové šmejdy?

Tento systém je ale postaven právě na tom, že lidé nebudou přemýšlet vlastním mozkem, že je normální vydělávat málo a hodně utrácet a když na to nemám, tak si jednoduše půjčím. Tento systém potřebuje novodobé otroky, kteří za skromný chléb a okázalé hry budou držte hubu a krok. Proč? Jednoduše proto, že jsou zadluženi a s touto dluhovou smyčkou kolem krku musí živit sebe a svoje rodiny a splácet a splácet, jinak zdechnou.

Ne, v tomto školském systému se neučí finanční gramotnost, ale totální negramotnost.

Jediným řešením je kupovat si jen to, na co mám, nepoddávat se reklamě, neposlouchat „učitele“ tohoto systému, ale svůj vlastní rozum. Dělat to, co umím, dělat to nejlépe, jak dovedu, a když budu v tom opravdu dobrý, dostat spravedlivě zaplaceno. A pak si za to spravedlivě užít. Jednou snad přijde doba, kdy peníze nebudou potřeba vůbec, ale zatím je aspoň využívejme rozumně – buďme opravdu gramotní...