Díky vám andělé, vy víte zač. Dnes jste vás prosil, modlil se k vám. A vy jste slyšeli můj vnitřní pláč a znovu postavili dětský chrám.   Tak jasnou odpověď jste dali, věčnému pochybovači svému, jenž stále přemítá zda, zda-li, lze obrátit se k jménu andělskému.   Díky vám...

    Jsem mírotvorcem, a jsem i vojevůdcem, jsem svého strádání i svého štěstí strůjcem... Jsem voňavý květ i stéblo v hnoji, jsem zlomené srdce i rána, co se hojí. A láska jsem i nenávist, co už mne otupila, hlubokou studnou jsem, z které jsi vodu pila, a taky marnost nad marnost i...

  Jsi pořád plný života, jsi spojením nebe se zemí, jsi plný lásky ke všem tvorům, co v tobě žijí. A nečiníš rozdíly mezi velkými a malými, mezi silnými a slabými, dokážeš je obejmout hřejivou náručí lásky, poskytnout chladivý stín anebo propustit životadárné paprsky...

  Jsme stvořeni, bychom sami tvořili a ve svém tvoření se podobali tvůrci.   Kdo stojí s nataženou dlaní, ten těžko obohatí svět. A každý svoje účty splatí, až se zas k tvůrci vrátí zpět.   Jít svojí cestou, jenže kterou? Kde dlaně rozdávají či tam kde...

  Kam poděl se tvůj Duch, ó národe ty český? Kam tvoje hrdost, hlava vzpřímená? Teď jenom ze lží oblékáš si šaty a smutný věšák tam, kde byla ramena.   Tak zase povstaň, vzmuž se, Duch Pravdy zvítězí, když hraje, tak vezmi zbraně do svých dlaní. Jdi za svým snem...

  Často jsem spával dřív „pod širákem“. Jenom tak přikrytý hvězdami, jak tulák, co nic nemá, a přece mu patří celý svět. Tulák po hvězdách...   Neměl jsem dálkový ovladač a mým jediným programem bylo pozorovat hvězdy, než jsem upadl do říše snů. Tulák pod...

  I když ti budou tvrdit pravý opak, jsi volný, volný jako pták. Vzpomeň si přece, jak jsis´ poletoval v ráji nad rozkvetlou loukou plnou květin omamné vůně. Což tvoje mysl tolik stůně, že volnost ptáků je ti cizí? Ten ráj máš přece pořád v sobě, stačí si připomenout tu...

  Jsi všechno v ničem a ve všem nic. Jsi k bráně vlastním klíčem, jsi perlou z božích pokladnic.   Máš všechno, cos kdy chtěla, to všechno, to jsi ty. Jsi duše, co se rozletěla, jak okřídlené pocity.   Zbytečné prahnout po moudrosti, tu nezískáš ani po...

  Když housle utichnou a cimbál odpočívá, ticho se rozlije krajinou jak tvoje voda živá...   Je světlem tvým, a je i tmou, ticho, ten tajemný děj. Když všechny nástroje utichnou, zahraje bez tónu čaroděj...  

  S pokorou vstává duše němá, netřeba žádných velkých slov. Vždyť z lásky žije a hříchu nemá, nenávist poslala na hřbitov.   Ať mlčí už všechna velká slova, stejně nám nemají co říci víc. slyšet jsou stále, zas a znova - a přesto neznamenaj´nic.   Proč všichni...