Když duše tančí svůj tanec volnosti, myšlenky odplují někam v dál.   Když srdce cítí lásku, v hojnosti, pak není, čeho by ses bál.   Právě TEĎ jsi se narodil, tak žij. A nestůj jen Životu opodál.  

  Spíš. Spíš a možná se ti zdá, že jsi právě roztáhla křídla, křídla andělů. Vznášíš se nad rozkvetlou loukou, která je mnohem barevnější než ta, po které jsi chodila jako malá. A kolem tebe tisíce harf roztančil vítr svým dechem, až ti srdce poskočilo radostí. Chce se...

  A zrodila perla se, krásná vskutku,  kolik ji čeká radosti? A kolik smutku?  

   Kdo jsem? Co jsem? Jsem všechno, a přece nejsem nic. Jsem vesmír, Slunce i hvězdy, jsem černá díra, v které se všechno ztrácí, jsem hvězdná mlhovina, jsem obloha, ke které létaj´ptáci. Jsem energie, ukrytá do svalů, těla, jsem myšlenka, zrozená v božím...