Nomen omen, jméno znamení...
Jak se říká, duše si narození do určitého těla předem plánují. A velmi často s jejich životním osudem souvisí jak jméno, tak příjmení. O jménech velmi zajímavým způsobem pojednává například kniha „Jméno je váš osud od spisovatelky Camila Karolinss“ a musím říct, že na mne i na většinu mých známých to sedí téměř stoprocentně. Pokud se tím zabýváte, určitě knihu doporučuji prostudovat...
Už delší dobu si ve svém okolí všímám, že často až neuvěřitelně je s člověkem spjaté i jeho příjmení.
Zde jen pár příkladů z mého pozorování:
Ing. Trávníček – byl ředitelem v Botanické zahradě v Plzni, dnes je šéfem ZOO Plzeň, kde vystřídal Ing. Vlčka
p. Zedník – šéf stavební firmy
p. Sedlák – zemědělec jako poleno
Ing. Sedláček – vydavatel agrárních titulů
p. Kašpar – člen ochotnického divadla
p. Müller – vinař (jistě znáte odrůdu Müller Thurgau)
p. Kočí – šéf dopravní společnosti
p. Řezníček – prodejna masa a uzenin
Makovec - majitel pekařství z Valtic
Mráčková – televizní hlasatelka počasí
MUDr. Churavá – ta byla sice obvodní lékařkou, ale neustále marodila...
MUDr. Chromý – podobný případ, orthoped
A s cestovní kanceláří Zabloudil bych asi na dovolenou taky nechtěl :-)
Jistě si vzpomenete na řadu dalších případů, sem s nimi...
Mimochodem na mně dost lidí s úsměvem volá „Hynku, Viléme...“ Nejsem sice Karel Hynek Mácha, ale nějakou tu báseň už jsem taky stvořil a psaním se ostatně živím :-)
Hezké jaro přeje
Petr Hynek
P.S. Výraz nomen omen pochází od římského dramatika Tita Maccia Plauta (asi 250–184 př. n. l.), který ve své hře Persa (Peršan) použil formulaci nomen atque omen (latinsky „název a znamení zároveň“). V jeho hře se vyskytuje postava velmi zištné nevěstky, která se jmenuje Lucris (lucrum, lat. zisk).