Odvrácená tvář člověka
O odvrácené tváři měsíce jste už asi slyšeli, je to tajemná – nebo ta jemná? :-) Je to ta tmavá – nebo je světlá, kdo ví a jak to zjistit, když je pořád od-vrácená, že...
Ale co je nám bližší, to je naše odvrácená tvář. Nechceme vidět, nechceme slyšet různé věci, které se nás dotýkají, které jsou nám nepříjemné,a tak se od nich raději odvracíme a děláme, že prostě – nejsou. A často jsme záměrně manipulování, masírováni médii ze všech stran, abychom se zabývali něčím zcela nepodstatným, jako jsou třeba tři sprostá slova našeho prezidenta nebo nové silikony některé mediální „hvězdičky“, zatímco na odvrácené straně politické žumpy se bez zájmu médií vesele schvalují zákony, které by nás měly zajímat mnohem víc.
Ale když se na věci podíváme zpříma a zkusíme zapojit obě hemisféry mozku, často vidíme věci takové, jaké opravdu jsou.
Odvrácená tvář člověka.
Stín vlastního stínu...
Tajemné hlubiny duše.
Ty jemné tóny v nás, které jak struny harfy rozeznívá naše mysl.
A čím mysl krmíme, tím se i stáváme v očích druhých i sami před sebou.
Odvracet tvář je ale krátkozraké, jít čelem vstříc jak bojovník se vztyčenou hlavou a odvážným srdcem, o to tady sakra jde. Nebo jsme už dočista vymazali rodovou paměť a tisíciletý odkaz našich předků, kteří hrdinně kráčeli vpřed, zatímco dnešní „hrdinové“ jsou ošleháni jen hospodskými větráky zakouřených putyk třetí cenové skupiny?
Budoucnost naše i generací budoucích tvoříme teď a tady, s tím co máme. Tak snad jednou o nás nebudou historikové psát jako o generaci s odvrácenou tváří, že ne? ;-)
Jedním z hlavních úkolů každého člověka je mimo jiné přispět ke zlepšení životního prostoru na této Zemi, kam jsme se narodili.
A aspoň maličkost může udělat každý, a každý den.
Aspoň maličkost.
Udělat něco.
Cokoli.
Jen neodvracet tvář.
Před druhými a sami před sebou.
