Rok bez předsevzetí
Ahoj a hezký rok vám všem, kteří sem ještě občas nakouknete.
Nepřeju vám nic zvláštního. Protože to zvláštní si můžeme vytvořit stejně jen a jen my sami ve svém vlastním nitru, které pak odráží ven i ten život kolem nás.
A vůbec není třeba si dávat žádná předsevzetí. Stejně většinu z nich pak nesplníme. Když se pro něco rozhodneme, je blbost čekat na Nový rok. Na někdy. Buď to myslíme vážně a začneme hned anebo to vážně nemyslíme a Vesmír to ví.
Já si žádná předsevzetí nedal, ale každý den se snažím pracovat na něčem, co mne posune dál. Čtu knihy, které mají smysl. Učím se jazyky, cvičím, chodím ven, věnuju se dětem, jak je to jen možné.
Dělám si víc času pro sebe.
Lidé pořád nadávají, že nic nestíhají. Že nemají čas.
Je to blbost. Kolik času stráví před televizí, na sociálních sítích, na internetu, v hospodě?
Televizi jsem nikdy moc nepotřeboval a loni jsem ji odvezl na sběrný dvůr. Před chvílí jsem zrušil účet na fejsbuku, chystám se navštívit svého operátora. „Operátor“, jak divně to zní, že? :-)
Předsevzetí jsou blbost. Důležitá jsou rozhodnutí. Ta opravdová.
Tak ať se správně a opravdově rozhodujete.
Pro splnění svých dětských i současných snů nejsou třeba žádná předsevzetí, žádná velká slova, ale činy. Byť třeba malé.
Mějte se opravdově.
A někdy zas tady, na Šestém slunci :-)
