Tři slunce nad hlavou
Tak jsem se před několika dny vrátil z týdenní lyžovačky v Alpách a po splnění mnoha restů se dostávám konečně i k psaní tohoto blogu. Alpy jsou super, je to můj druhý domov. Nebo první? Hory prostě miluju a dokážu si spolehlivě představit v nich žít.
Tentokrát jsem měl v Alpách, konkrétně ve středisku Obertauern ve Velkých Taurech zvláštní zážitek. To si takhle sedíte na lehátku u baru na jednom z vrcholů, necháváte se šlehat větrem do tváře a ve sněhu si chladíte Schladminger bier. Když ho přiložíte k hrdlu a nakloníte půllitr skoro nad hlavu, spatříte přes to sklo a zlatavý mok podivný úkaz. Tři slunce. No vážně, nekecám. A hele – to pivo bylo fakt jen jedno! :-) Jo a taky obrácenou duhu – prostě obloukem dolů, jako takovou barevnou kolíbku pro mimino. Já vím, co si teď myslíte, ale přísahám, ani tráva v tom nebyla...
Naštěstí se mi asi po týdnu podařilo nastartovat foťák, který ten den jakoby náhodou přestal fungovat, a ty fotky jsem z něj dostal.
Mezitím už jsem si taky na netu zjistil, že se jedná o sluneční perihelium neboli sundog, tedy „meteorologický jev, při němž se sluneční paprsky odrážejí od ledových krystalků v atmosféře a vytvářejí dojem dvou dalších sluncí. Často bývá okolo tohoto seskupení tří sluncí ještě kolo - sluneční halo. Výskyt ledových krystalků je v atmosféře zejména tehdy, když je vzduch nasycen nukleačními jádry. A v současné době jsou to údajně zejména nukleační jádra umělá, z chemikálií nebo proteinů, tedy často ve dnech silného chemtrailsování.
Nevím, co to ve vzduchu lítalo, jestli to byly ledové krystalky z mraků nebo z těch šmouh za letadly ale pěkně mně štvalo, že mi ty krystalky padaly zrovna do mýho piva...
Možná to bylo perihelium, ať si to nazývá kdo chce jak chce. Ale dřív takový úkazy na nebo nebejvaly, to mi nikdo nevyvrátí, poněvadž já do nebe koukám často a rád. A nejenom při zvedání půllitru nad hlavu, věřte mi :-) Spíš si myslím, že se tu děje něco neobvyklýho. Jednou jsou to podivný zvuky, které vydává matička Země, pak obrácená duha a ještě k tomu tři slunce. I v Bibli se píše něco o podivných úkazech na nebi a troubení nebeských polnic, ale člověk nemusí být bibliofil, aby pochopil, že se kolem něj něco děje. Ono už to tady taky trochu zavání, žejo? Tak si držme klobouky, mějme se rádi buďme na sebe hodní. A taky na matičku Zemi. Nebo nám to jednou spočítá do halíře. Totiž pardon, do eurocentíku...
A tady je pár fotek z minulého týdne v Obertauernu:
