Úplněk v záři....

Když si tak pročítám ta nádherná slova, co jsi napsal, drahý Petře, musím se sám sebe ptát, co se to se mnou stalo, že jsem se tak nechal spoutat systémem a nemohu se z něho vymanit. Až opustím tento svět a budu-li se muset někdy zas vrátit na tuto Zem, bude to až tehdy, kdy na Zemi nebudou existovat peníze. Bože můj, co se to s tímto světem jen děje. Čím jsem starší, tím více ho nechápu, kam se všichni ti lidé ženou - všude jen samý hon za ziskem atd. atd. Někdy mám pocit, že mě tento kapitalismus zabije. A potom, když přijdu na Tvé stránky a čtu si tu nádheru, srdce mi pláče nad tou krásou, nad čistotou a průzračností jedné duše... někdy si tak velmi přeji odplout z tohoto světa domů... ale ještě stále tu je aspoň paprsek lásky některých nemnohých lidí. Jen díky nim se tu ještě stále plácám, bojuji, i když bych chtěl plynout jako kdysi, jako tenkrát u jezírka zapomnění s malou píšťalkou... Tento systém mě už nepustí a já se z něhu už v tomto životě nevyhrabu, nicméně, i když mě to nezmírně bolí a zabíjí mě to po kouskách, beru to jako svou životní zkoušku a snad v ní aspoň trochu obstojím. A když ne... snažil jsem, hledal, miloval... ale také utíkal před sebou i před světem, i před těmi, které jsem tolik miloval, však namísto lásky, jen chlad jsem jim dával...

A teď si představ, že běžná tvář (noční) oblohy měla ne jednu, ale rovnou tři Luny ... to muselo být ještě magičtější ... <3

Jj, četl jsem o tom. Taky mne v posledních letech dost zajímá zakázaná a precizně utajovaná historie a archeologie. Člověk si postupně dává ty střípky mozaiky dohromady, že...