Vyhrát nad osudem

Když jsem dnes jel autem, poslouchal jsem na Českém rozhlase rozhovor s jedním chirurgem, který zachránil již mnoho životů, ale někdy samozřejmě pomoci již nedokázal. Ptali se jej, zda je možné vyhrát nad osudem? A lékař volně citoval z E. M. Remarqua: „Když se člověk opravdu snaží, může zvítězit i nad osudem.“

Kdysi jsem viděl krásný film, o chlapci, který žil se svými rodiči v bídě a utrpení. Všichni byli už po celé generace zvyklí takto žít. A chlapci se jednoho dne naskytla příležitost opustit své rodné místo a vydat se do světa. Když se po dlouhém váhání v slzách loučil s rodiči, otec mu řekl jen: „Jdi a změň svůj osud.“ A tato změna přinesla chlapci netušené možnosti.

A myslím, že v tom to je. Možná je to jen o naší lenosti, o tom, že jsme zvyklí žít tak, jak žijeme, možná už po celé generace. Nechceme měnit své zvyky, bojíme se všech změn. Pak si ale samozřejmě svou nitku osudu střežíme jako pavouk, který nikdy neopustí svoji pavučinu. Ale možná jsme schopni vyšších cílů, než jenom střežit svoji tenkou síť a žrát hmyz do ní chycený. Možná to chce jen jediné, říci si prostě: „Jdi a změň svůj osud....“

Máme spoustu schopností a darů, využíváme je naplno?

Máme taky svobodnou vůli a možnost volby. Proč asi?