Zpátky do plenek...
Na tomto světě je dost všeho a pro každého.
Je to jen naše myšlení, náš způsob uvažování, postoj k životu, financím, úspěchu či neúspěchu, k víře.
Lidský mozek a vědomí má prakticky neomezené možnosti. Neexistují pro něj de-facto žádné hranice.
Mysl je svobodná, schopná přesáhnout sama sebe.
A i když jsme po většinu života neustále utvrzováni v tom, že je to přesně naopak, nevěřte tomu. Věřte sami v sebe, ve svoje možnosti, schopnosti a především ve svou svobodu.
Jako děti jsme měli spoustu představ a plánů, co všechno dokážeme. Chtěli jsme změnit svět. Ale tím, jak jsme místo toho postupně začali měnit sami sebe a uzavírali se do svých ulit pod nátlakem okolí, dětské sny se vypařily jak pára nad hrncem.
Jako děti jsme neznali žádné hranice, nic nás nesvazovalo. Nic, kromě dospělých.
Je proto třeba se stát znovu těmi dětmi ve smyslu svobody ducha a jedině tak dokážeme zdánlivě nemožné.
„Nebudete-li jako děti, nevejdete do božího království,“ stojí v Bibli.
To „království“ může být už teď a tady. Ale musíme se znovu stát dětmi bez těch nánosů a slupek „dospěláctví“.
Na tomto světě je dost všeho a pro každého. Jako děti jsme o tom neměli sebemenších pochyb. Tak proč teď ano? Jsme větší, jsme silnější, můžeme si navzájem pomáhat a učit se jeden od druhého. Ale chybí nám svoboda a hravost dítěte.
Takže zpátky do plenek :-D
